Jak má vypadat spořádaný stát

Dychtění po novotách globalizace přináší sebou řadu nebezpečí. Je to zejména veliký nepoměr mezi bohatými a chudými, ať státy nebo občany. Tento spor je nebezpečný protože ho na všech stranách zneužívají radikálové a vychytralí lidé k tomu, aby zmátli lidi k správnému úsudku, a tak štvali a pobuřovali lidi jako to činí dodnes KSČM, navazující na tradice KSČ, zločinecké organizace.

Náš národní stát byl založen na křesťanských tradicích cyrilometodějských a svatováclavských. Vždy, když je národu nejhůře, shromažďuje se pod sochou sv. Václava v Praze. Má-li se dnešní zmaterializovaná společnost uzdravit, musí se navrátit k těmto tradicím, ke křesťanským ctnostem jako je hlásání pravdy, nekrást, nepodvádět, stát v daném slovu, být čestným,být solidárním v nesnázích druhého.

Blaha státu se nejvíce dosahuje řádnými mravy, dobře spořádanou rodinou, která je základem spořádaného státu. Opakem spořádanosti je nespořádanost. Spravedlnost a kvetoucí zemědělství, školství, zdravotnictví, sociální služby, obchod, to vše je znakem blaha státu. Křesťanská mravnost, když se zachovává v celém rozsahu, přináší zase určitou míru duchovního blahobytu, chrání věřícího před světskými neřestmi.

Účelem správy státu není soukromý prospěch těch, jimž je správa svěřena, nýbrž' občanů, jak učí zdravý rozum. Je proto v zájmu jak veřejném, tak soukromém, aby vládl ve státě pokoj a pořádek. Pokoj je třeba chápat jako vnitřní uspokojení, radost ze života.

Jaká je skutečnost: Společnost je rozdělena na třídu bohatých a chudých. Nedostává se jí střední vrstvy. Na jedné straně vrstva velmi mocná a bohatá, mající rozhodující vliv ve státní správě. Na straně druhé,dnes jako včera, žijí u nás noví nevolníci - mraky zoufalých lidí, kteří se dostali do bídy bez vlastní viny, povětšině žijící ve stresu, co přinese další den za trápení. Život je pro tyto lidi tragedií ve společnosti bez sociálního cítění, zejména když se setkají s úředním šimlem, který se od doby komunismu nezměnil a úspěšně přežívá v liberalismu.

Kdyby se odstranily hluboké protiklady mezi nesmírným bohatstvím a chudobou, probudila by se naděje, že se dnes může člověk dopracovat nějakého majetku jen přičinlivostí a nikoliv zlodějstvím. Jenže jakou naději nám může dát dnešní mocipán? Ten jenom slibuje a sliby jsou chyby, jak praví české přísloví. Proto všude jsou u koryt samé "slibotechny". Když však lidé vědí,že pracují na svém a nechtějí být přes noc boháči, ale zůstanou poctivci, začne v nich vznikat láska. K těmto výhodám se lze dopracovat pod podmínkou lidských ctností a že soukromé jmění nebude pohlcováno nesmírnými daněmi a poplatky v rámci přebujelé administrativy, která neustále narůstá a podle výroku ministra školství Ed. Zemana v pořadu "Kotel" 22. 11. 2001, je stále nedostačující. To svědčí o neschopnosti dnešní vlády řešit zodpovědně úkoly státu pro blaho občanů. Je proto třeba skončit s érou "utahování opasků pro některé" a s jejich obětí. Opakem obětavosti je sobectví, sobectví těch, co jsou u moci a stále mají málo, a proto si ponechali třinácté platy, když rok má jen dvanáct měsíců, různé prebendy v radách a podobně.

Mocenský aparát má v rukou všechny prostředky psychomanipulace, na nichž donucují lidi k závislosti jako na drogách. Ti jsou pak řízeni přitroublými televizními seriály a účelovými desinformacemi. Tak dochází k zbavení vlastního úsudku. Zdánlivé by tedy měli být noví vládci globalizace šťastní. A přesto tomu tak není, protože "pokoj a dobro" jsou hodnoty, kterými globalizátoři opovrhují. Proto se lže se shora dolit o spravedlnosti. Bez spravedlnosti nemůže se člověk cítit svobodným a bez svobody vnitřní, nemohu oplývat pokojem a dobrem. pádná magická formulka, která vejde z Bruselu nás nespasí. Jedině pravda,a té se současný režim bojí asi jako čert kříže. A proto se lže.

Na školství byly vždy dělány za každého režimu tlaky. Kdo chtěl v něm pracovat musel se přizpůsobit duchu doby. Za bolševika musel ohnout páteř jako dnes za pohrobků. Kdo obstál, chce obstát i dnes. Takže se nám opakuje "ohýbání páteří". Kdo ji neohne, je v rámci "optimalizace", šikovně vyšachován jako neupotřebitelný. Za dnešního systému ve školství se nadprůměrnost nevyplácí jako v době před rokem 1989. Je vidět, že sametovost byla podvodem na českém národě a uškodila mu jako éra vlády KSČ. Po 17.listopadu 1989 byl vzat jako poradce OF v oblasti školství ing. Koucký. Nebyl to nikdo jiný nežli syn bývalého člena ÚV KSČ a svého času velvyslance v Moskvě s. Kouckého. Ten "zakonzervoval" staré struktury komunismu na MŠ. Ministr školství Sokol, ten těžil z posmrtné slávy svého tchána Patočky, ale na ministerstvu dále ponechal sedět na teplých místech nebezpečné staré struktury. Tento"věřící" ministr měl na špinavosti pověřeného mistra popravčího Karabce, který vyhazoval ze školství zrehabilitované učitele, schopné odborníky. Za éry ministra školství Ed. Zemana se nemohou domoci spravedlnosti, aby opět mohli vyučovat a vést žáky k morálním hodnotám a ctnostem. Jejich místa obsadili paskřivci. Tak to vidím já! Eduard Zeman v "Kotli" 22. 11. 2001 prohlásil mimo jiné, že "optimalizace" bude pokračovat. V jejím rámci zanikne mnoho dobrých škol a další schopní pedagogové budou vyhozeni, abychom se stali pro EU levnou pracovní silou, novým druhem nevolníka bez důležitého vzděláni, neboť stádnost vyhovuje dnešnímu režimu jako tomu včerejšímu.

Žijeme v Augiášově chlévě. Pakliže národ si neuvědomí jaká hra se s ním hraje, bude potom pozdě bycha honit. Národ dostává šanci tuto hru mocných zvrátit ve svůj prospěch. Kolik jich už dostal se shůry a kolik jich využil? Chceme přece spořádaný stát. Proto bychom si měli uvědomit závažnost situace a ve volbách volit lidi s čitelnou minulostí. Ta nám mnoho napoví o charakteru člověka.

MUDr. Jaroslav Lhotka