NÁRODY UTISKUJÍCÍ A NÁRODY UTISKOVANÉ


V takovémto zde v nadpise naznačeném smyslu existenčního pojetí žije a rozvíjí se náš dnešní lidský svět na celé zemi. V té podobě evidentně a charakteristicky. tak se ve smyslu názorného pojetí v podobě nerovnoměrné geometrické řady stále víc a víc rozvíjí sféra světa charakteristické lidské chudoby v kontrastu vůči sféře všestranně nesmírného globálního obohacování.

Společenský charakter rozvoje a uplatnění té druhé zde naznačené existenční sféry, sféry bohatého světa, dnes stále víc a více nabývá osobité podoby globálního autoritativního hegemona čili podoby výrazného autokrata. Tedy už diktujícího všemu světu jen, ve většině ohledů. lakové je fenomenální skutečností a pravdou!

Z uvedeného již stejné logicky dále vyplývá podoba zde šestera odvozených podstatných světových realit. Tak na půdě všestranného charakteru lidského bytí jako. takového a jeho vývojové objektivity. Tedy:

  1. Že rapidně narůstá a rozvíjí se propast mezi světem bohatství a světem chudoby.
  2. Že relativně brzy přijde čas, kdy takovýto společenský kontrast způsobí na platformě principů ekonomie stav kritické existenční kolize a zhroucení. Právě v důsledku takovéto charakteristické podoby.
  3. Že sféra světa bohatství se způsobem čím dál většího celospolečenského globalizujícího autokratizování snaží a bude se ještě důrazněji snažit příchod této krize oddálit, a tak sama sebe v celé své podobě a podstatě uchránit. začasté i způsoby divokých militantních akcí, teď však způsoby mentálně-mocenské propagandy zejména.
  4. Že takto sféra světa chudoby, progresivně stále se rozrůstající, vbrzku do rámce své kategorizovanosti zchvátí i příslušníky dosavadních sociálně-středních vrstev. Čili postupná proletarizace i těchto.
  5. Že fráze a klišé a naplňování principů a fetišů společenské svobody a demokracie či hecířských tzv. lidských práv jsou na všech úrovních již jen plytkými ve většině ohledů. Jejich halasní propagátoři a praktičtí'nositelé teď již dokonce běžně uplatňují praktiky banditizující státně-teroristické povahy na mnoha stranách našeho světa. Kampaň nynější americké "úplné svobody"' má přesně takovou povahu. Oni se dnes bezostyšně takto vrací a vciťují do epochy bestiálního vraždění stamiliónů obyvatel indiánského či jiného kolonizovaného původu.
  6. Že právě na úrovni těchto. objektivit paralelně ve světě narůstá společenská:rezistence. Ta bude objektivně narůstat stále víc a více. Ale takto vše naznačené přeci jednoznačně vypovídá o celosvětové objektivitě, podobě a existenci  t ř í d n í h o   b o j e. Takto v plné parádě takříkajíc. Tak ve světě dnešním i budoucím. Žel, o "třídním boji" je u nás v jistém smyslu dokonce zákonně zakazováno byť jen promlouvat. Národní útisk tu působil odjakživa. Jeho výhradním cílem vždy bylo a je ekonomické vykořisťování jiného občanského sdruženi kmene či národa. Charakter takovéhoto vykořisťovatelského a utiskovacího úsilí měl a má velice mnoho společensky aktivizačních podob. Ne jen podob a forem bojových a válečnických v rámci takového podrobování si. Mezi taková jiná vykořisťovatelská podrobování si začasté patřilo a patří podrobování mocensko-politické, náboženské, ideologické, morální a řada obdobných. Vždy se ale na této půdě jednalo a jedná o akty třídně utiskujícího charakteru na společenské základně. Jediným smyslem a záměrem vždy takto bylo a zůstane cílené naplněná smyslu společenského vykořisťování a získání bohatství.

V modernějších dobách se platforma třídně vykořisťovatelského podrobování ustálila na úrovních národního statutu. lak až dodneška. Společenský třídní boj se již nerealizuje jen na úrovni kmenových či sociálních uskupení – tzv. vnitřní třídní boj. Nyní tak zejména na úrovni celých národních celků a okruhů. Vznikají tak i celé komplety národních celků utiskujících na straně jedné a utiskovaných na straně druhé. V nynějším čase jde v té souvislosti zejména a charakter nového mocensko.globálního přerozdělení celého světa. 0 takové právě usilují představitelé tzv. západní civilizace.

Nalézáme se tedy všichni mezi v protisměru otáčejícími se mlýnskými kameny. Tak na bázi dvou antagonistických národních světů. Hovoříme o národech utiskovatelů na straně jedné a národech utiskovaných na straně druhé.

Zcharakterizujme si ty první - utiskovatele. Jsou jimi ty organické národní celky, které si způsobem permanentního vnucovacího nátlaku všeho druhu dokáží egoisticky přizpůsobovat, organický chod většiny zájmového ústrojí jiného národního celku. Čili diktovat mu v rozsahu svých cílů a zájmů. Znamená: to podrobit si jej, způsoby výše naznačenými. Takto se pak uvažovaný národní celek de facto stává podrobeným, poraženým, utiskovaným.

Utiskovateli jsou dneska na prvním místě nositelé systému tzv. kapitalismus vlčí tváří. Tento systém dnes běžně uplatňuje praxi "diktatury demokratických pluralitních totalit" (výrok F. M. MITTEREANDA – dokonce) a naplňuje se v něm řád všeobecné společenské vražedné nenávisti, řád legalizací neřestí a tyranií vnitřního občanského teroru. Takový je skutečný obraz dnešního dominujícího vítěze.

Utiskovanými jsou zde naopak ti, kteří svůj zápas o vlastni národní charakter tak či onak prohráli či prohrávají. Taková vlastní prohra je může kategorizovat do dvou mravních podob.

V první podobě ti, kteří byli poraženi mocenskou přesilou jakéhokoli druhu. Jsou jimi ti čestní, kteří i tak zárodek své příští životnosti neztratili.

Ti v podobě takto druhé jsou již teď mrtvými. Jsou jimi ti, kteří se nechali porobit ve zbabělosti, ve zbabělosti jakéhokoli charakteru. V souvislosti s touto morální podobou zbývá jen ocitovat výroky dvou velikánů a jedno Něžné úsloví.

STEFAN ZWEIG: Žádná neřest a žádná brutalita nezpůsobila nikdy tolik krveprolití, jako lidská zbabělost.

C. von CLAUSEWITZ: Zbabělé podrobení se nelze: nikdy vymazat z dějin národa. Zůstává v jeho krvi jako kapky jed u a přechází na potomstvo. Národ, jenž se dopustil bezcharakternosti na sobě samém, si často ani neuvědomuje, jaké důsledky bude mít. jeho zbabělost.

Úsloví: Kdo páchá zlo? Na zlu se podílí i oběť, pokud se nebrání. Zlo činí i ten, kdo se zlu jakkoli poddává. - ať aktivně nebo pasivně, či jako nástroj, či jako pozorovatel nebo jako vlastní oběť.

Jen tolik u základním pojetí!

Vladimír Kříž