Zapomeňme na Ameriku!

Prezident USA reaguje na účetní skandály firem, aniž by uvažoval o širších příčinách

Zemi, ve které si manažeři a správcové předních společnosti bez uzardění ulévají bokem miliardy, již není pomoci, a Bushovo volání po přísnější kontrole a vyšší, třeba i trestní, odpovědnosti, je hlasem volajícího v poušti.  V této fázi již nejde o pár hříšníků, ale o normu a styl, které byly utvořeny na základě nekritického, jednostranného a tím krátkozrakého nadržování mamonu, obchodu a zisku, které se stalo základní filozofií vrstev, které v USA ovlivňují vývoj a budoucí prosperitu. Svůj díl tu sehrála i byrokratická mašinérie, otupující ve sféře podnikové, samosprávné i státní veškeré přirozené tvůrčí, inovační, morálně inspirované podněty ve jménu "kázně a pořádku", formálních opatření a jejich formálního plnění.

Hluboká krize, která se valí na světové burzy a zejména americkou ekonomiku nemá kořeny ve zvýšení hospodářské kriminality v USA, ale v hlubokém mravním úpadku země, počínaje vysíláním zvrácených televizních pořadů a konče převahou spekulativního kapitálu a spekulativních ekonomických opatření, tedy takových, které ve skutečnosti, zejména z dlouhodobého hlediska a tváří tvář nezvládnutým externalitám svého dopadu, nemohou být zárukou hospodářského růstu, a ani svými autory nebyly takto upřímně zamýšleny. Dnešní měna není podložena zlatem, ale téměř výhradně opatřeními ekonomické povahy. Pokud jsou tato opatření nekomplexní a nezodpovědně krátkodobá, může dojít k ohrožení samé podstaty ekonomického života země, jejího oběživa, měny, co jde v USA samozřejmě ruku v ruce se zneklidněním investorů a burzy.

Vím, že je těžké dodržovat legalitu a legitimitu ekonomických zásahů (neboť i způsob vedení účetnictví může mít charakter zásahu) ve společnostech, jejichž obrat je srovnatelný s národním důchodem nějakého státu. Je tu vždy nutkání činit stále účinnější a "tvořivější" ekonomické zásahy. Někdo může podlehnout nesprávnému pocitu, že maximální prosperita takové firmy za každou cenu (třeba i za cenu různých podvodů)je v národním zájmu a uvést pro to řadu důvodů (zaměstnanost, odvody na daních aj.). Jenomže, jak vidíme, příliš riskantní zásahy mohou v konečném důsledku národní zájmy ohrozit, a to i za situace, kdy získaný profit z takových nečistých operací zůstává a není rozkrádán. Nečisté zásahy také narušují klima podnikatelské (a postupně i celospolečenské) morálky a vytvářejí klima zhoubné, které má velkou setrvačnost a může vést k růstu vlivu různých mafií či fašizaci společnosti.

Amerika je, navzdory mínění různých levičáků, ještě stále jednou z nejmorálnějších zemí světa v nejširším i nejužším smyslu toho slova. Američané především "umí" demokracii. Mají ji v krvi a mnohé generace Američanů žili doma plodný a bohabojný život v prostředí relativně vyspělé svobody a ekonomického dostatku. Ještě stále je Amerika jednou z mála zemí, kde se může člověk realizovat a zúročit své schopnosti v prospěch sebe a celé společnosti. Ještě stále je Amerika Bohu milou zemí svobody a prosperity. Za nesystémové aspekty své demokracie však platí Amerika rok od roku vyšší cenu a morálka v některých aspektech upadá.

Ve vzduchu visí zatím nevyslovená otázka, zda je v čase nesmírné mobility kapitálu jednotná měna, americký dolar, a existence všemocných nadnárodních společností výhodou nebo zda to s sebou přináší rostoucí riziko celoamerické nestability. Systém ekonomicky více samostatných států může být zejména z hlediska různých rozsáhlých ekonomických pohrom, stabilnější, než příliš těsně provázaný řetěz jednotné ekonomiky.

Takže i Američané si zatunelovali.

Ne, běžný účetní, který musí kvůli padesátníku, který mu nesedí v uzávěrce, trávit noci v práci, by něčeho takového nebyl schopen. To mohou dělat jen lidé, které na jejich místa dostal někdo, kdo věděl, proč je tam (a právě takové) chce mít, lidé, kteří vědí, že se to tak dělá, že kontrolor i auditor se dají koupit, kteří mají vlivné známé dost nahoře, stručně lidé, kteří patří k SÍTI. A síť nedovolí, aby se slušný člověk dostal vysoko. Síť demoralizuje společnost, a to i tehdy, když nejde o systém centrálně řízený, ale "jen" o síť nestandardních korupčních a korumpujících vazeb známostí a vzájemných služeb.

Není pomoci zemi, která až v roce 2002 přišla na to, že za závažné úmyslné účetní machinace vedoucí k osobnímu obohacení by mohla být sazba větší než pět let! Nebo že ukradené peníze by se asi měly vrátit! Že FBI a CIA v hospodářské oblasti  totálně selhaly. Každý  zelenáč přijatý do těchto služeb může, nebude-li omezován starými byrokraty, vykonat pro záchranu amerického hospodářství více než 10 protřelých agentů, kteří se již tak sžili s oficiálním americkým establishmentem, že přejali jeho styl a "morálku". Na tváře odhalených proruských agentů je dost odpudivý pohled. Představují ztělesnění amerického "ideálu" příslušníka vyšší vrstvy, bez morálky, bez vztahu k lidem a s hlubokou úctou k penězům. Jak mohou tyto kožené huby zastávat vysoká místa ve zpravodajských institucích? Jak si může někdo myslet, že budou odolávat korupci a zverbování "nepřítelem"? Jak to, že až dnes vyšlo najevo, že americké právo a kontrolní instituce se dají obejít stejně snadno jako ty naše? Jak to, že se americký prezident probudil, až měl i poslední zloděj svou kořist doma? Odvolat (když ne zavřít) je třeba především všechny americké poslance a senátory, kteří dopustili, aby si lidé na nejvyšších postech na takový bezprávný stav zvykli. Kdopak by si nešel za pět miliard sednout na pět let? Znám lidi, co by za tolik peněz byli ochotni nejen sedět, ale dokonce i pracovat. Trestní sazby jsou pro tyto kauzy v USA trestuhodně nízké. Lidé, kteří v USA tunelovali miliardy, mají již dnes takovou moc, že by ze dne na den byli schopni udělat s Ameriky totalitní stát, jen aby nemuseli jít do chládku nebo se vzdát svých výhod. A hlavně: Jsou jen malými články anonymní sítě, do které je zapleten kdekdo a kterou od jistého okamžiku nelze zrušit, pokud se nemá zastavit hospodářský život země. Amerika při vší své svobodě je dnes potenciální totalitou. Musí se vykonat velmi radikální kroky pro to, aby se tato eventualita nestala skutečností.

Čímpak chce Bush zastavit ty hordy rozežraných lumpů, kteří podle všeho již v ekonomické sféře ovládli celou Ameriku? Jeho právní a ekonomické návrhy nejsou špatné. Ale přicházejí pozdě. Americký národ již zjistil, že podvod se vyplácí a dohnal velmi rychle národy východního bloku. Z následků této morální degradace se Amerika neprobere ani za několik generací.

Jakpak chce Bush obnovit důvěru investorů, když ti největší investoři jsou těmi největšími lumpy (a sami sebe a své "kamarády" ze světa obchodu dobře znají) a nedají ani cent do obchodu, jehož hlavním a jediným motivem je spolehlivý zisk, lépe řečeno nejvyšší zisk, a to zisk za každou cenu?

Myslí si snad někdo, že dělám reklamu komunismu? Kdepak, právě tito bezcharakterní kapitalisté se nejvíce blíží našim českým a slovenským postkomunistickým bolševikům, stavějícím nezadržitelně mocné impérium ekonomického fašismu, impérium stojící na hliněných nohou mafiánské a státní manipulace a síti korupčních vztahů.

Po desetiletích budování příkladné moderní kapitalistické společnosti USA dospěly k oživení molochů, založených na systému kolektivní nezodpovědnosti, která je ještě dále umocňována (a její průkaznost zastírána) vstupem dalších zrůdných a systémově pochybených, tentokráte auditorských společností nebo rovnou i zkorumpovaných státních orgánů do hry.

A tito lidé by na čele s Bushem měli garantovat bezpečnost globální kontroly na americký způsob? Nevidím žádný rozdíl mezi lumpem americkým, ruským nebo českým. I když mechanismy, které vedli k nastolení jejich vlády byly rozdílné, síť korupčních a korumpujících vazeb, která se globálně tvoří má všude stejné základní vlastnosti a jejím účinkem všude nastupuje nedůvěra v politické, státní a ekonomické instituty, fašizace společnosti a kritický vývoj ekonomiky hledající útěchu nakonec vždy ve zbrojení a válčení.

Amerika je sice daleko, ale krize ekonomiky USA nás tvrdě postihne, mj. protože pro změnu naše lumpácké vedení dělá všechna svá hazardérská makroekonomická opatření s výhledem na standardně fungující světovou ekonomiku a další důležité vnější i vnitřní faktory. Zapomínáme na teorii katastrof, která nás učí, jak nevýhodně, v negativní fázi, se mohou sejít celé řady důležitých ukazatelů. Pak se i nejhorší sny mohou stát snadno skutečností. Člověk, který sleduje současný svět, a nelže sám sobě, může oprávněně předpokládat, že celá řada ukazatelů zasahujících i naši zemi bude mít v blízké budoucnosti spíše negativní vývoj. Rozvoj obezity a srdečně-cévních onemocnění, změny světového klimatu, krizový vývoj v rozvojových zemích, dopady narušení rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů a jejich vazeb, zhoršení zdravotního stavu mládeže, zvýšení procenta důchodců, časté úrazy a smrt mladých lidí, šíření narkomanie, silná xenofobie Čechů a naše neschopnost plně integrovat občany a imigranty odlišné národnosti, nedůvěra ve finanční instituce a desítky dalších jevů se mohou ve svých negativních aspektech i u nás sečíst zcela nečekaně a z hospodářského hlediska ve smrtící kombinaci, např. právě v čase krize americké ekonomiky a světových burz.


Ne, nemyslím si, že náš hlas má vliv na dění v USA. Možná na takovou kritiku nemáme ani právo, zejména proto, že naše vlastní země v korupci, zmanipulovanosti a zločinnosti Ameriku daleko přesahuje. (Má to ovšem tu výhodu, že morální pád nás již nečeká, nemáme už kam spadnout.) Víme již, že Amerika stále méně může být vlajkovou lodí naší demokratizace a hospodářské reformy a garantem globální kontroly a bezpečnosti, která s požadavkem kontroly souvisí. Brali jsme po listopadovém puči  Ameriku jako velký příklad a naději, ale nyní jsme již mnozí přestali věřit, že si Amerika dokáže zamést byť jen před vlastním prahem. Amerika se musí zastavit a zamyslet se sama  nad sebou, jinak může mít její pomoc světu nedozírné následky pro svět i pro Ameriku.

Amerika hluboce podcenila nutnost své vlastní kontroly, svých společností, bank, byrokracie včetně orgánů kontroly. Amerika podcenila nutnost regulace, včetně regulace svobodného trhu a svobodného podnikání vůbec. Amerika podcenila nutnost udržet fungující trestně-právní systém. Amerika podcenila nutnost neustálé výchovy občanů k občanské uvědomělosti a angažovanosti. Jednou větou: Amerika podcenila funkci mozku v porovnání s autonomními funkcemi hospodářského a ekonomického "těla" společnosti, bez ohledu na to, jak funkci centrálního "mozku" komunisté zdiskreditovali. Amerika také zapomněla, že funkce plánovacího, kontrolujícího, hodnotícího a regulujícího mozku společnosti musí přesahovat ekonomická témata a minimálně řešit  externality ekonomických opatření.

Komunisté zvolili centrální plánování bez individuální odpovědnosti. Amerika zvolila téměř úplnou svobodu, vložila nereálné naděje do lidské zodpovědnosti, a vyprodukovala rovněž poměrně značné procento nezodpovědných akciovek a téměř anonymně řízených společností jako ekonomika komunistická a postkomunistická.

Naše pupeční americká šňůra bude muset být přervána a budeme muset hledat více svou vlastní cestu. Je to škoda, protože napodobit něco fungujícího je snazší než vytvořit něco nového.

Zapomeňme na Ameriku, říkám, a mrzí mě, že se tak nechtíc stavím do jedné řady s různými orientálními fanatiky a mečiarovskými - špidlovskými babkami-demokratkami, které nakonec stejně vždy volí komunisty.

Zapomeňme na Ameriku a zastavme naše vlastní "manažery", dokud je čas!

Proč by mělo vedení kolabující železnice brát statisícové platy? Proč by vedení krachujících bank mělo dostávat milionové odstupné? Proč by mělo být umožněno, aby si tuneláři své nakradené peníze nechali jen proto, že na manipulované účetnictví není zvláštní zákon? Konání, které znevýhodňovalo subjekt, který nám svěřil nějakou hodnotu k úschově nebo pro nějaké podnikání, konání, které bylo pro klienta výrazně nevýhodné, např. ve srovnání s obvyklým postupem a průběhem a srovnatelnými případy   bylo trestné již za komunizmu. A tam, kde nestačí zákon, je třeba dát závazná doporučení pro tvorbu různých obchodních smluv, aby práva klientů a podílníků byla zajištěna. Dobře si vzpomínám, na detailní znění koprodukční smlouvy komunistického Filmexportu k výrobě jednoho filmu, na němž jsem začínal jako asistent režie; ze smlouvy bylo jasné, že neunikne trestu, kdo by chtěl zájmy partnera hájit jinak než zájmy vlastní a jinak, než je obvyklou praxí (např. podle obvyklých cen). Takže prodat něco pod cenou nebo koupit věc předraženou bylo trestné. Podrazit klienta-partnera bylo trestné. Estébáci ve Filmexportu byli zřejmě moudřejší než náš ministr spravedlnosti a celý parlament.

Naše hospodářská sféra musí projít rovněž sítem zpětné očistné kontroly, a to minimálně za pět let, tedy od roku 1988. Věřím, že tak máme šanci se zbavit všech "pubertálních" výtržníků, kterými se naše ekonomika jen hemží. Ve škole skoro propadali a nyní bez uzardění likvidují naši zem coby "velcí" podnikatelé a budují téměř neproniknutelné amorální hradby osobních korupčních vazeb, přes které se již pomalu nedostane jediný poctivý obchod, jediný dobrý úvěr, jediné spravedlivé soudní rozhodnutí a jediný tvůrčí člověk.

Darius Nosreti




Původní zpráva:

Bush chce vyšší tresty za finanční podvody

Prezident USA reaguje na účetní skandály firem

Vrátit důvěru Američanů v kapitálové trhy a hospodářství se rozhodl prezident George Bush. Navrhl vyšší tresty za finanční a účetní podvody a oznámil zřízení zvláštního oddělení pro potírání podvodů při ministerstvu spravedlnosti. Uvedl dále, že na posílení kontrolní činnosti poskytne americké Komisi pro cenné papíry a burzy sto miliónů dolarů. Opatření jsou reakcí na sérii účetních skandálů, které nahlodaly důvěru investorů a hrozí se stát pro Bílý dům politickou zátěží zejména v období blížících se voleb do Kongresu.

SKANDÁL KOLEM WORLDCOMU POTOPIL BURZY

KRACHUJÍCÍ ENRON BOHATĚ VYPLÁCEL VEDOUCÍ MANAŽERY

ANDERSEN PODLE SOUDU BRÁNIL SPRAVEDLNOSTI

Bush ve svém vystoupení na newyorské burze navrhl kroky, které jdou dále než jeho březnová opatření, jimiž reagoval na skandál s účetními machinacemi energetického koncernu Enron, který skončil koncem loňského roku bankrotem. Bush uvedl, že navrhne zdvojnásobení trestní sazby za úmyslné podvody z pěti na deset let vězení a přinutí auditorské společnosti, aby neničily dokumenty auditu. Podle Bushe se musí auditorské firmy a účetnictví dostat "ze stínu", aby bylo průhlednější a dávalo investorům a akcionářům větší jistotu a důvěru.

Investoři jsou v USA ostražití

Prezident v projevu několikrát zopakoval, že členové podnikového vedení, kteří získají peníze na základě finančních machinací s podnikovým účetnictvím, je budou muset vrátit, a nikdy by se neměli dostat do vedoucí funkce ve veřejně vlastněných společnostech. Vedení firmy bude muset také spolupodepisovat účetní uzávěrky a finanční prohlášení a nést za jejich pravdivost odpovědnost.

Bush uvedl, že podniková sféra ve Spojených státech musí dodržovat "vysoké etické standardy" a vyhnout se pokušení k podvodům, které se částečně rodily v blahobytných devadesátých letech. Uvedl, že přes teroristické útoky z loňského roku a útlum se americká ekonomika znovu rozbíhá k trvalejšímu růstu, a to také díky daňovým škrtům, které prezident prosadil v Kongresu. Mnozí komentátoři považují však nynější hospodářské oživení za velmi nejisté a poukazují zejména na prozatímní ostražitost investorů, jejichž peníze by mohly oživení upevnit.

"Spojené státy proto potřebují důvěru v charakter a chování byznysmanů", řekl Bush a dodal, že každou dobrou zprávu vždy doprovází nějaký skandál. Vlnu skandálů odstartoval loni pád Enronu, jehož vedení odprodejem akcií před kolapsem patrně díky důvěrným informacím získalo milióny dolarů, zatímco tisíce zaměstnanců přišlo o penzijní úspory. Auditorská firma Andersen tehdy zničila dokumenty, a proto je vyšetřování o účetních praktikách prakticky ve slepé uličce.

 

   čtk, lidovky