Dnes konečně odešel...

... Havel, prezident, který se licoměrně hlásil k pravdě a přitom ji hrubě pošlapával. Chtěl vítězství lásky, ale jen své a svých pochlebníků. Přísahal věrnost Československé socialistické republice, ale začal ji rozbíjet, ledva se uvelebil na prezidentském stolci.

„Lid jsem já“, bylo skutečné Havlovo pojetí demokracie – vlády lidu pro lid. Svobodu slova zajistil jen pro sebe a své sameťácké kumpány. Nelze zapomenout na děsivé výhrůžky autorovi, který si na počátku roku 1990 první dovolil v pražském Expresu alegoricky zkritizoval Havla za kolaborantské omluvy odsunu sudetských Němců, za zločinné vypuštění trestanců a za velezrádné pokusy rozvracet stát.

S nastalým koncem Havlova třináctiletého prezidentování najednou i kolaborantští novináři připouštějí, že Havel dělal chyby a ochabují v jejich omlouvání. Tak připravují svá chameleónská roucha do proudu nových politických větrů. Bohužel, ta zatím nepovanou vlasteneckým směrem, jak bych si přál s kritikem Havlova kamarádšoftu s bolševiky panem Javorským, dopisovatelem hlasatele. U moci zůstává sameťácká klika, která s Havlem rozbila Československo, znemožnila neutralitu českého státu a vykradeného jej zavléká do nového Sovětského svazu, jak jsem o tom psal v článku „ČR ve znamení pádu“ v Hlasateli ze dne 19. 4. 1998.

Monstrózní rozloučení s Havlem uspořádali herci, baviči a hudebníci, kteří si lebedili pod jeho protektorátem. Tím současně ukazovali, že každému se dostane oslavné přízně, kdo jim zajistí tučné zisky a mediální výsluní. Tento příslib kolaborace se jim osvědčil již za bolševické normalizace po roce 1969. Když dodýchávala, upnuli se na Havla a další koryfeje neobolševismu. Ani se nezastyděli po morálním políčku, který jsem jim uštědřil samizdatově rozšířeným článkem „Kupte si herce“ na počátku 90.let 20.století.

Kolaboranty v řadách politiků, soudců, byrokratů, učitelů a mediálních pracovníků a v jimi zmanipulované veřejnosti nyní čeká úkol dokončit ztrátu svébytnosti českého národa a suverenity jeho státu. Sameťácká vláda vydá v miliónech Kč jen na přímou propagaci na letošek plánovaného vstupu ČR do Evropské unie 15více než na jeho demokratickou kritiku. Z pididrobečku snad dostane část i Národní sjednocení (Pozn. redakce NL: Dostane přesně to, co občas zůstane na podrážkách nepozornému chodci...), která se hlásí ke Kramářově vizi silného a zdravého českého státu, což se neslučuje s vazalstvím v EU.

K diskusi o českém národu a jeho státu v Evropě po pádu železné opony poprvé vyzval Pavel Malý svojí knížkou Věk ideologií vydanou v roce 1995. Předchozí a zejména nynější způsob sameťácké přípravy referenda o vstupu do EU, přesvědčivě vysvětluje, proč se lidé dodnes nemohou s touto knížkou setkávat v knihkupectvích. Její čtenáři by totiž mohli začít přemýšlet, zda vstup do EU nebude znamenat takovou ztrátu svrchované vlády českého národa na svém území, že mu bude hrozit zánik a v každém případě upadne do otroctví v novodobé podobě. Úsilí a oběti českých vlastenců mnoha generací mohou být zmařeny jediným zmanipulovaným referendem pro neobolševickou Evropu, jak pro ni horoval Havel.

Pavel Vyskočil

2. 2. 2003