Václav HAVEL
a jeho akrobatické přemety

Narozen 5. října 1936 v bohaté rodině stavitelů V. a M. Havlů, která měla po osvobození naší vlasti nepříliš dobrou pověst v souvislosti se spoluprací s německými okupanty. Jeho otec byl Václav M. Havel (1897), spolu jeho strýcem Milošem Havlem spolumajitelé Lucerny a Barrandovských ateliérů. Zakladatelem dynastie byl Vácslav Havel (1861), který mj. postavil Lucernu a spolu s K. a E. Deglovými. Jeho matka Božena Vavrečková-Havlová, dcera Hugo Vavrečky(1880), redaktora brněnských Lidových novin, diplomata a ministra propagandy ve úřednické vládě gen. Syrového.

Studium:

Ve všech oficiálních životopisech je uváděno, že mu nebylo umožněno studium kvůli jeho původu. Mladší bratr Václava Havla Ivan však vystudoval zřejmě bez potíží.

Vězení:

Lustrace:

Manželky:

Výroky:

Domnívám se, že součástí politiky přátelské spolupráce bude odmítnutí obpu vojenských paktů, NATO i Varšavské smlouvy.

(Komsomolskaja pravda, 1989) 

Není pravda, že český spisovatel chce zítra zrušit Varšavský pakt a pozítří dokonce NATO, jak o tom píší někteří snaživí novináři. Václav Havel si pouze myslí to, co už řekl: že američtí vojáci by neměli být dalších sto let odtrženi od svých maminek jen proto, že Evrpa není schopna být garantem světového míru.

(Kongres USA, 1990)

Já nejsem a nikdy jsem nebyl obdivovatelem poválečného odsunu sudetských Němců. Nebyla to dobrá věc.

(Televize ARD, květen 2002)

... myslím si, že jsme povinni se Němcům. kteří byli odsunuti po Druhé světové válce omluvit.“ 

(ČT, 23. 12. 1989)

Referendum o vstupu do NATO nemá valného smyslu, protože to není otázka zbavení se části české národní suverenity jako v případě členství v Evropské unii. Je to určitě strategické rozhodnutí, a pakliže politická garnitura dostala důvěru v parlamentních volbách a měla v programu členství v NATO, tak to podle mého mínění stačí.

(Frankfurter Rundschau, Tagesspiegel a Züricher Tagesanzeiger, 1997)

Schválil tzv. „humanitární“ bombardování Jugoslávie.

Budou vás strašit nezaměstnaností a podobně ― nevěřte jim!

Čas ukázal. kdo kázal vodu a pil bublinky

Za dobré služby pro tento národ dostal tento manželský pár diplomatické pasy - proč?

 

V současné době se Havel jako jediný president podepsal pod článek uveřejněný v britském deníku The Times a několika dalších evropských listech, ve kterém osm premiérů (Anglie, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Polsko, Dánsko a Maďarsko) se plně staví za postoj americké administrativy vůči Iráku. USA vyhlásily, že podniknou útok i bez souhlasu OSN. Od Havlova podpisu se distancovala dokonce i Špidlova vláda. Na konci svého funkčního období ještě jednou Havel „dokázal být první“, bohužel opět v negativním smyslu. Kdoví, zda se s ním jednou nesetkáme jako s generálnmím tajemníkem NATO. Havle přece vždy toužil jednat „smysluplně“.

Zpracováno podle samizdatových materiálů,
další „zajímavosti“ lze nalézt v nedávno vydané knize Jana Bauera
Václav Havel - necenzurovaný životopis.

Škoda, že pravdu o tyranech a despotických vládcích lze volně publikovat až po skončení jejich diktatury.

Pokud i tady redakce nepodcenila, že známé heslo "dokud ještě žijem, je všechno OK" platí i pro despoty

Je zajímavé, že za publikování některých z těchto věcných faktů "v novinách Denní hlasatel a Nedělní hlasatel" byl pan Zdeněk Spálovský odsouzen okresním soudem (samosoudce JUDr. Petr Marák) v Kroměříži za trestný čin "hanobení republiky a jejího představitele" k trestu odnětí svobody na čtyři měsíce (podmíněně odložen na jeden rok). Tento strašný zločinec byl později amnestován na zákrok mezinárodních organizací pro lidská práva).

Ještě kurióznější je případ Jiřího Matouška, kterého odsoudil okresní soud v Třebíči za to, že "dne 27. 1. 1993 v ranních hodinách umístil do vývěsní skříňky politické strany Sdružení pro republiku Republikánské strany Československa umístěné na Komenského náměstí v Třebíči ručně psanou stránku obsahující výroky, které hanobí osobu presidenta republiky Václava Havla". Nejkurióznější na celém případě je, že tehdy ani ne měsíc existující stát neměl žádného presidenta, tím se stal Václav Havel až v únoru 1993 složením presidentského slibu. Jiří Matoušek tedy hrubě urazil novorozené České republice neexistující hlavu. Jaký to hrůzný čin zasluhující všeobecného odsouzení! A v takto invalidním státě žijeme dodnes!